Regionální stálá konference Libereckého kraje

Jednání zahájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová, která zdůraznila, že regionální politika je jedním z pilířů vyváženého rozvoje země a klíčovou součástí zvyšování kvality života a ekonomických příležitostí napříč územím. „Naším cílem je, aby regionální politika nebyla souborem izolovaných opatření, ale promyšleným a koordinovaným systémem, který reaguje na skutečné potřeby jednotlivých území. Zvláštní pozornost proto věnujeme regionům, které se dlouhodobě potýkají se strukturálními problémy, a zároveň připravujeme strategický rámec pro rozvoj celého Česka po roce 2028,“ uvedla ministryně.

Jedním z hlavních bodů jednání byl stav Akčního plánu dostavby jaderné elektrárny Dukovany, který vláda schválila v říjnu 2025. Plán obsahuje 35 opatření reagujících na očekávané dopady stavby dvou nových bloků do dopravy, zdravotnictví, školství, krizového řízení, trhu práce nebo veřejné infrastruktury. Celkové náklady na tato opatření se odhadují na 15 miliard korun. „Největší tlak na veřejné služby očekáváme mezi lety 2027 a 2032. Opatření musí být spuštěna včas, aby region zvládl zvýšené nároky na dopravu, zdravotnictví nebo bezpečnost,“ uvedl Miroslav Daněk, vedoucí oddělení řízení strategie regionálního rozvoje MMR.

MMR zároveň informovalo o činnosti mezirezortní pracovní skupiny Dukovany, která vznikla na podzim 2025 a koordinuje postup jednotlivých resortů. „Cílem je sjednotit odpovědnosti za jednotlivá opatření a zajistit, aby stát vůči území postupoval jednotně a předvídatelně a současně ve spolupráci s dotčenými kraji,“ doplnil ředitel odboru regionální politiky MMR Kamil Papež.

Významnou část jednání věnoval Výbor také projednání dalšího postupu v rámci Regionů příležitostí. Dokončuje se výběr pěti opatření, která budou představovat první fázi jejich podpory. „V letošním roce chceme začít aktivně řešit klíčové priority, které vzešly z procesu prioritizace Regionů příležitostí. Zaměřujeme se na opatření, která mohou přinést rychlý efekt v území, ale rovněž povedou k dlouhodobým systémovým změnám. Tímto postupem zároveň naplňujeme závazky vyplývající z programového prohlášení vlády,“ řekla ministryně Mrázová.

MMR představilo také první výsledky analytické části přípravy Strategie regionálního rozvoje 2028+. Analýza upozorňuje na prohlubující se rozdíly mezi regiony. Zatímco metropolitní oblasti posilují odvětví s vysokou přidanou hodnotou, některé tradiční průmyslové regiony čelí riziku stagnace. Významným trendem je také rychlé stárnutí periferních oblastí, zejména v Karlovarském, Ústeckém a částečně Moravskoslezském kraji, což se v následujících letech projeví v dostupnosti základních služeb.

Analýza se věnuje také dopravní dostupnosti. V Česku nadále existují území, která zůstávají dopravně hůře dostupná, zatímco jiné oblasti jsou naopak dlouhodobě přetížené (např. koridory D1 nebo D5). „Regionální rozdíly nejsou náhodné, ale vyplývají z dlouhodobých strukturálních trendů. Nová strategie proto musí vycházet z rozdílných potřeb a potenciálu jednotlivých území,“ řekl Papež.

Výbor se seznámil také s výsledky ex post RIA (Regulatory Impact Assessment - hodnocení dopadů regulace) zákona o podpoře regionálního rozvoje, která hodnotila, jak skutečně dopadá veřejná podpora do jednotlivých typů území. Analýza pracovala s více než 440 miliardami korun investičních výdajů z národních a evropských zdrojů a porovnávala je s vymezením prioritních regionů podle Strategie regionálního rozvoje. Výsledky ukazují, že zhruba 70 % národních investičních prostředků končí mimo tato území a výdaje na obyvatele jsou v těchto regionech systematicky nižší v porovnání s ostatními regiony. Přitom právě tam se nejčastěji kumulují problémy spojené s odlivem obyvatel, dostupnosti veřejných služeb nebo slabší dynamikou hospodářství a trhu práce. Tyto závěry budou sloužit jako podklady pro tvorbu nové Strategie 2028+ i přípravu novelizace zákona o podpoře regionálního rozvoje.

Součástí programu byla i diskuse nad Výroční zprávou o činnosti Výboru a Zprávou o regionálním rozvoji ČR za rok 2025. Zprávy potvrzují posun směrem k větší provázanosti resortních politik, cílenější podpoře území a systematičtějšímu sledování dopadů státních opatření na regionální rozvoj a vytvářejí důležitý podklad pro další směřování regionální politiky státu.

Další jednání Výboru pro regionální politiku na pracovní úrovni proběhne v květnu 2026.