Méně peněz z EU, více odpovědnosti. Česko plánuje, kam investovat po roce 2027

Budoucí nastavení politiky soudržnosti v České republice bylo hlavním tématem dnešního jednání Rady pro fondy Evropské unie. Pod vedením ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka se na půdě ministerstva sešli zástupci resortů a klíčoví partneři, aby projednali strategické směřování financí v období 2028+. Česko se totiž musí připravit na snížení prostředků z evropského rozpočtu a efektivněji zacílit podporu tam, kde přinese největší užitek.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) představilo materiál Strategický rámec politiky soudržnosti 28+ v České republice, který slouží jako výchozí bod pro vyjednávání s Evropskou komisí a popisuje, do jakých oblastí budou evropské fondy v příštím období směřovat.

Varianty tematických priorit pro příští období

MMR na dnešním jednání předložilo k diskusi dvě varianty postupu, jak nejlépe investovat evropské peníze. První, takzvaná ekonomická varianta, se zaměřuje jen na pár klíčových oblastí, které by mohly nejvíce posílit ekonomiku a inovace v celé zemi. Druhá varianta počítá s větším rozsahem oblastí, do kterých by mohla podpora směřovat. 

„Naším hlavním úkolem je připravit se na budoucnost a poučit se z dosavadních zkušeností. Očekáváme významné snížení celkové částky pro Česko, a proto musíme prostředky z EU směřovat co nejefektivněji. V současném období se nám daří velmi dobře. Ke konci května máme zasmluvněno již 326,7 miliardy korun, což je 62 % dostupné podpory a příjemcům jsme vyplatili téměř 120 miliard korun. Abychom tento úspěch přenesli i do budoucna, představili jsme partnerům dvě možné cesty, buď se vydáme směrem úzce zaměřených investic s vysokou přidanou hodnotou, nebo podpoříme širší spektrum oblastí. O konečné variantě rozhodne vláda,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.

Cesta k efektivnějšímu financování

Debata se vedla také o posílení role finančních nástrojů, jako jsou úvěry, záruky nebo kapitálové vstupy. Tyto nástroje fungují jako návratná forma podpory, která vede příjemce k efektivnějšímu využívání prostředků a zároveň zvyšuje zájem soukromého sektoru o účast na projektech. V jejich využívání ale Česká republika zaostává za evropským průměrem. Zatímco v celé EU tvoří více než 11 procent podpory, u nás je to jen kolem tří procent.

„V době konsolidace veřejných rozpočtů je nezbytné hledat nové cesty financování. Tyto nástroje motivují k lepší přípravě projektů a podporují zdravý rozvoj, nikoli závislost na grantech. Jejich klíčovou vlastností je schopnost přilákat soukromé investice do oblastí, kam by se jinak nedostaly. Abychom je naplno využili, musíme systematicky pracovat na změně zákonů a mít k dispozici podporu pro žadatele,“ doplnil Stanislav Schneidr, vrchní ředitel Sekce koordinace evropských fondů, mezinárodních vztahů a cestovního ruchu na MMR. Jednání se zaměřilo i na podporu energetiky, dopravy, vzdělávání a výzkumu.

Další kroky v přípravě evropských fondů po roce 2027

Vláda nyní projedná a případně schválí tematické priority v užší nebo širší variantě. Ty pak vytvoří základní rámec pro investice z evropských fondů a poslouží jako klíčový podklad pro vyjednávání s Evropskou komisí. Samotný dokument Strategický rámec politiky soudržnosti 28+ v České republice bude ještě průběžně aktualizován. To se stane podle toho, jak se vyvine jednání na evropské úrovni a jeho podobu ovlivní i to, až Evropská komise v druhé polovině roku představí návrh víceletého finančního rámce a legislativy týkající se politiky soudržnosti pro další období. 

 
Zdroj: DotaceEU - Méně peněz z EU, více odpovědnosti. Česko plánuje, kam investovat po roce 2027