Vláda schválila záměr vytvoření dotačního programu pro chátrající německé hroby
Vláda souhlasila se záměrem vytvoření dotačního programu pro obnovu německých hrobů v období 2026‒2029, který ji společně předložily Ministerstvo pro místní rozvoj a zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Prostředky na něj budou vyčleněny z rozpočtové kapitoly MMR. Od nového programového období EU se počítá se zajištěním podpory z evropských fondů.
Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásí první výzvu pro rok 2026 na konci letošního nebo začátkem příštího roku. Připravených je pro ni 10 milionů korun. „K péči o německé hroby jsme se zavázali ve smlouvě s Německem o dobrém sousedství a přátelské spolupráci už v roce 1992. Přesto až tato vláda mění slova v realitu. Spuštění národního programu je poselství o dobrých vztazích mezi našimi zeměmi, ale zároveň je to také nutnost vzhledem ke špatnému stavu pohřebišť. Čekání až na evropské dotace by přineslo další nárůst škod, a tedy i nákladů na opravy v pozdějším období,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek. V následujících letech vyčlení MMR potřebné prostředky dle aktuálních rozpočtových možností. Půjde o sumu do 20 milionů korun ročně. Podpora bude poskytována formou dotace.
Asi třetina území České republiky jsou tzv. bývalé Sudety, kde až do odsunu po skončení druhé světové války žila početná německy mluvící menšina. Na tomto území zůstaly její hřbitovy a hroby, jejichž stav je často velmi špatný nejen v důsledku historických okolností, ale také přístupu některých samospráv nebo i kvůli jednání na hranici hospodářské kriminality, kdy se z nich mnohdy stal zdroj materiálu. Stav německých hrobů a pohřebišť na českém území tak poznamenalo celé období po druhé světové válce od roku 1945 po současnost. „Je velký úspěch, že se program podařilo připravit. Díky němu může Česko dostát svému závazku pečovat o německé hroby jakožto důležitou součást kulturního dědictví a uchovávání historické paměti. Tento závazek trvá už od devadesátých let, avšak obce dosud neměly pro jeho praktické naplnění finanční podporu státu. Děkuji panu ministrovi Kulhánkovi i německé menšině za skvělou spolupráci,” řekla spolupředkladatelka návrhu Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva.
Od roku 2016 působí při Úřadu vlády pracovní skupina, která se touto problematikou zabývá. Obrysy dotačního programu vznikly v roce 2023 na základě výsledků výzkumného projektu „Problematika německých hrobů v České republice: návrh komplexního přístupu" řešeného za podpory Technologické agentury ČR. Program bude spravovat a financovat MMR, administrací bude pověřené Centrum pro regionální rozvoj. Petr Štěpánek, řešitel výzkumného projektu a ředitel Centra, vysvětluje: „Německé hroby také představují významnou část našeho cenného fyzického kulturního dědictví a jsou nositeli místní identity, jejíž deficit je nezřídka příčinou mnohem hlubších sociálních a hodnotových problémů. Náprava současného stavu je i zájmem současným a zájmem těch, kteří nyní v těchto regionech žijí“.
Velká část hrobů a často i celých pohřebišť je dnes vážně poškozená nebo i úplně zničená a přijatý návrh cílí na alespoň dílčí nápravu tohoto stavu. „Je jasné, že plošná rekonstrukce všech německých hrobů, kterých jsou v Česku statisíce, z nového programu není možná – jenom kompletní oprava 50 tisíc hrobů by si vyžádala zhruba 2,5 miliardy korun. Reálné je však kombinovat několik přístupů – místo celých hrobů obnovovat pouze náhrobky nebo budovat integrované památníky tam, kde je zničených hrobů příliš – fakticky jsou to umělecké objekty připomínající i konkrétní pochované. V případě hrobů významných rodáků jde zase o rekonstrukce kulturní památky,“ upřesnil vrchní ředitel Sekce evropských a národních programů MMR Leo Steiner.
„Zajistit záštitu a péči o německé hroby není jen letitá snaha Němců v Česku, nýbrž i více a více českých zájmových skupin a jednotlivců, kteří stejně jako my tato místa paměti chápou jako určité kulturní dědictví naší země, které bychom měli chránit. Jsem velmi rád, že nás v tomto bude podporovat i Český stát. Děkuji všem, kteří nás v tomto úsilí po dlouhá léta podporovali. Společně jsme dosáhli jednoho z velkých cílů”, doplnil Martin Herbert Dzingel, prezident Shromáždění německých spolků v České republice. Shromáždění německých spolků v České republice (SNS) je střešní organizace, která byla založena v roce 1990 a zajišťuje realizaci německé národnostní menšiny v ČR. Prostřednictvím jejího zástupce v Radě vlády pro národnostní menšiny podala v roce 2015 návrh na ustanovení pracovní skupiny, která se měla zabývat péči a ochranou německých hrobů v České republice. Tak pak byla jmenována jejím tehdejším předsedou, ministrem Jiřím Diensbierem ml., v roce 2016.
Jednou z nemnoha institucí, která na péči o bývalé německé hřbitovy již nyní poskytuje finanční prostředky, je Česko-německý fond budoucnosti. Ten za poslední čtvrtstoletí podpořil stovky projektů k obnově německých hrobů v Česku. „Cenné je, že péče o německé hřbitovy je většinou výsledkem aktivit současných obyvatel pohraničí, kteří pátrali po minulosti svého města nebo obce a spojili se s německými partnery a pamětníky, jejichž rodiny tam žily po staletí až do vyhnání a odsunu na konci války. Obnovené hřbitovy se tak stávají nejen místy paměti a poznání, ale i setkávání a smíření. Činnost všech, kdo o to usilují, tak má velký význam pro celou naši společnost a program pro obnovu německých hrobů jim v tomto úsilí dále významně pomůže,“ podtrhuje význam nového dotačního programu ředitel Fondu budoucnosti Tomáš Jelínek.
Asi třetina území České republiky jsou tzv. bývalé Sudety, kde až do odsunu po skončení druhé světové války žila početná německy mluvící menšina. Na tomto území zůstaly její hřbitovy a hroby, jejichž stav je často velmi špatný nejen v důsledku historických okolností, ale také přístupu některých samospráv nebo i kvůli jednání na hranici hospodářské kriminality, kdy se z nich mnohdy stal zdroj materiálu. Stav německých hrobů a pohřebišť na českém území tak poznamenalo celé období po druhé světové válce od roku 1945 po současnost. „Je velký úspěch, že se program podařilo připravit. Díky němu může Česko dostát svému závazku pečovat o německé hroby jakožto důležitou součást kulturního dědictví a uchovávání historické paměti. Tento závazek trvá už od devadesátých let, avšak obce dosud neměly pro jeho praktické naplnění finanční podporu státu. Děkuji panu ministrovi Kulhánkovi i německé menšině za skvělou spolupráci,” řekla spolupředkladatelka návrhu Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva.
Od roku 2016 působí při Úřadu vlády pracovní skupina, která se touto problematikou zabývá. Obrysy dotačního programu vznikly v roce 2023 na základě výsledků výzkumného projektu „Problematika německých hrobů v České republice: návrh komplexního přístupu" řešeného za podpory Technologické agentury ČR. Program bude spravovat a financovat MMR, administrací bude pověřené Centrum pro regionální rozvoj. Petr Štěpánek, řešitel výzkumného projektu a ředitel Centra, vysvětluje: „Německé hroby také představují významnou část našeho cenného fyzického kulturního dědictví a jsou nositeli místní identity, jejíž deficit je nezřídka příčinou mnohem hlubších sociálních a hodnotových problémů. Náprava současného stavu je i zájmem současným a zájmem těch, kteří nyní v těchto regionech žijí“.
Velká část hrobů a často i celých pohřebišť je dnes vážně poškozená nebo i úplně zničená a přijatý návrh cílí na alespoň dílčí nápravu tohoto stavu. „Je jasné, že plošná rekonstrukce všech německých hrobů, kterých jsou v Česku statisíce, z nového programu není možná – jenom kompletní oprava 50 tisíc hrobů by si vyžádala zhruba 2,5 miliardy korun. Reálné je však kombinovat několik přístupů – místo celých hrobů obnovovat pouze náhrobky nebo budovat integrované památníky tam, kde je zničených hrobů příliš – fakticky jsou to umělecké objekty připomínající i konkrétní pochované. V případě hrobů významných rodáků jde zase o rekonstrukce kulturní památky,“ upřesnil vrchní ředitel Sekce evropských a národních programů MMR Leo Steiner.
„Zajistit záštitu a péči o německé hroby není jen letitá snaha Němců v Česku, nýbrž i více a více českých zájmových skupin a jednotlivců, kteří stejně jako my tato místa paměti chápou jako určité kulturní dědictví naší země, které bychom měli chránit. Jsem velmi rád, že nás v tomto bude podporovat i Český stát. Děkuji všem, kteří nás v tomto úsilí po dlouhá léta podporovali. Společně jsme dosáhli jednoho z velkých cílů”, doplnil Martin Herbert Dzingel, prezident Shromáždění německých spolků v České republice. Shromáždění německých spolků v České republice (SNS) je střešní organizace, která byla založena v roce 1990 a zajišťuje realizaci německé národnostní menšiny v ČR. Prostřednictvím jejího zástupce v Radě vlády pro národnostní menšiny podala v roce 2015 návrh na ustanovení pracovní skupiny, která se měla zabývat péči a ochranou německých hrobů v České republice. Tak pak byla jmenována jejím tehdejším předsedou, ministrem Jiřím Diensbierem ml., v roce 2016.
Jednou z nemnoha institucí, která na péči o bývalé německé hřbitovy již nyní poskytuje finanční prostředky, je Česko-německý fond budoucnosti. Ten za poslední čtvrtstoletí podpořil stovky projektů k obnově německých hrobů v Česku. „Cenné je, že péče o německé hřbitovy je většinou výsledkem aktivit současných obyvatel pohraničí, kteří pátrali po minulosti svého města nebo obce a spojili se s německými partnery a pamětníky, jejichž rodiny tam žily po staletí až do vyhnání a odsunu na konci války. Obnovené hřbitovy se tak stávají nejen místy paměti a poznání, ale i setkávání a smíření. Činnost všech, kdo o to usilují, tak má velký význam pro celou naši společnost a program pro obnovu německých hrobů jim v tomto úsilí dále významně pomůže,“ podtrhuje význam nového dotačního programu ředitel Fondu budoucnosti Tomáš Jelínek.
Web7master s.r.o.